Když se vrátíme ještě do doby nedávné, třeba o 30 let zpět, bylo velmi obtížné dostat titul na vysoké škole, dokonce se i na takovou školu dostat a udržet se. A jak to vypadá dnes? Velká spousta středoškoláků, kteří vystudují střední školu a zakončí ji maturitou míří dál a hlásí se na různé vysoké školy. Dokonce i středoškoláci, kteří vystudovali střední školu bez maturity, si častokrát vyberou raději další dva roky, aby si maturitu mohli dodělat a následovně jít studovat vysokou školu, než aby začali pracovat.
Mít vysokoškolský titul není již vůbec tak obtížné a ani zdaleka tak významné jako tomu bylo dřív. Bohužel když se podíváme na dnešní nabídku vysokých škol je to často k breku. Soukromá vysoká škola, kterou musí rodiče studentovi zaplatit nebo veřejná, na kterou ovšem potencionální student nemusí ani úspěšně zvládnou přijímačky, protože se všichni dostanou bez nich. A pak to vypadá tak, že někdo může být inženýr velmi pochybného, pouze velmi nadneseně pojmenovaného oboru, k jehož výkonu by mu stačila i střední škola.
Jenže častokrát mají právě rodiče, prarodiče, tetičky či strýčci stále v hlavě uložené to, že vysoká škola je to nejlepší, co může dítě mít, a tak je tlačí do toho, aby si školu udělali a je jim jedno na jaké úrovni ta vysoká škola vlastně je. A pak se jen nestačí divit, jak je možné, že ten jejich magistr skončil místo ve velmi uznávané firmě (ideálně ještě na vedoucí pozici), někde na pracáku a dlouhodobě nemůže nají uplatnění.
Pokud to takhle půjde dál, a určitě ta doba již není daleko, budeme mít všude kolem sebe „velmi vzdělané“ lidi bez práce, kteří mají přece vysokoškolský titul a nebudou přeci pracovat někde „rukama“. A to je přesně to, co nám bude zoufale chybět, lidi, kteří mají zájem o manuální práci a přesně ti, budou placeni zlatem, zatímco různí vysokoškoláci budou rádi, když najdou práci, kde dostanou okolo 15 tisíc hrubého, a ještě za to budou vděční.
Proto je více než vhodné si tohle nechat pořádně projít hlavou a rozmyslet si, jestli budu své dítě cpát do přeplněného gymnázia a věřit, že se dostane na prestižní vysokou školu a pokud ne, tak mu zaplatit soukromou vysokou, kde titul dostane za každou cenu, nebo ho podpořit a vést k poloprázdnému výučnímu oboru, po kterém může načerpat praxi a založit si velmi prosperující firmu.