Některá stará řemesla se neustále vyvíjejí, některá zmizela a některá už jsou v povědomí několika málo lidí, jen jako jejich hobby. U žen se řadí mezi ty sotva přežívající především ruční práce, které jsou orientovány na zručnost.
Do této kategorie patří určitě ruční výroba krajky.
o Umění krajkářství se uchytilo především v horských oblastech, kde byli lidé velice chudí a neměli vlastně, jak si jinak přivydělat.
o Proto se vítala každá činnost, do které se nemuselo mnoho investovat, ale alespoň něco se vydělalo.
Výrobou krajky se začaly ženy zabývat už v šestnáctém století v Krušných horách, Orlických horách a také na Šumavě. Brzy se natolik zdokonalily, že mohly konkurovat i pravé bruselské krajce, která byla svou krásou vyhlášená.
Různé techniky
Jistě si každý vybaví krajku vambereckou (Orlické hory).
– Tato krajka je tvořena takzvaným paličkováním. To znamená splétáním velkého počtu nití, pomocí dřevěných paliček. Těch může být i neuvěřitelných osm set. Paličkovanou krajkou si ženy zdobily sváteční šaty (límečky, kapesníčky).
– Zajímavá a velice hezká, je také krajka háčkovaná. Ta už není technicky tolik složitá, ale vypadá taktéž velice dobře. Háčkovaná krajka se většinou používala na dekorativní předměty, jako jsou dečky, přehozy přes postele anebo záclony.
– Třetí technika zhotovování krajky jepletení. Použití pletených výrobků je prakticky stejné, jako u háčkovaných. Jen bych přidala pletené punčochy.
Technik na výrobu této křehké krásy je jistě mnohem více. Většinou už jsou ale pozapomenuté. Jako například drhání.
V dnešní době je už výroba krajky záležitost zájmová. To ovšem neznamená, že by krajka ztratila na kvalitě nebo dokonce na kráse. Naše oděvní výtvarnice se zúčastňují různých mezinárodních soutěží a rozhodně za světem se svým uměním nepokulhávají.